Muzeum českého venkova – zámek Kačina

Na Zelený čtvrtek utichají zvony

Od Zeleného čtvrtka (letos připadá na 1.4.) až do Bílé soboty se konaly chlapecké obchůzky odvozené z liturgie pašijového týdne, kdy od čtvrtka do soboty nezvoní zvony a zvonky, ale klape se dřevěnými klapačkami. Říká se, že „zvony odlétají do Říma“. Průvod chlapců obcházel pravidelně třikrát denně (ráno, v poledne, večer) obec a vyzýval řehtačkami k denní modlitbě. Po třídenní pilné službě obci se chlapci v sobotu vydali na obchůzku po domech a za odměnu zde dostávali výslužku, obvykle syrová vajíčka jako příspěvek k velikonoční pomlázce.

Klapání řehtačkami patřilo a někde stále patří k tradičním velikonočním zvyklostem. Dochované řehtačky a klapačky představují různé zdobené objekty, často doma důmyslně sestavené. Od malých ručních řehtaček, kladívkových klepáčů a různých mlýnků se používaly i velké trakářky plodící rámus. Mnohé z těchto řehtaček jsou uchovány i ve sbírce NZM. Právě trojí dřevěné klapání chlapeckých obchůzek byl jediný hluk, který přetínal posvátné ticho.

V kostelích se nehrálo, nekonala se ani běžná mše, probíhaly jen modlitby u Božího hrobu a hlasy pašijí. Podle evangelia v čase od dvanácti do tří hodin odpoledne. Klid a vážnost prostoupily nejen rytmus života rodiny a domu, ale i celých obcí. Např. na Valašsku neměly v ten den ani krávy a ovce přivěšené zvonce, aby jejich zvonění nerušilo atmosféru okolí. Tradiční klapání se v řadě obcí dochovalo do dnešní doby.

V tento den se také pekly jidáše a točenice, které představovaly provaz, na kterém se Jidáš oběsil. Lidé je mazali medem, který měl chránit před pobodáním vosami, sršni a hadím uštknutím.

O Zeleném čtvtku se často objevuje motiv Jidášovy zrady také v podobě oblíbené dětské hry „honění Jidáše“. Chlapci s dřevěnými řehtačkami, klapačkami a hrkačkami se soustředili v kostele na odpolední mši. Po jejím skončení vyběhl první z nich z kostela a volal: „Já jsem Jidáš.“ Ostatní ho pak s velkým rámusem honili.

My jidáše honíme ha dřevem mu zvoníme.

Hdo ho vidíl, hať nám poví vo nevěrným Jidášovi.

Ó Jidáši nevěrný, cáks to hučinil, že jsi pána Krista Židům prozradil? (Chodsko)