Muzeum českého venkova – zámek Kačina

Výstava Mizející krajiny

Termín konání: 8. 6. 2020 – 13. 9. 2020

Miloš Spurný

Miloš Spurný se narodil 12. října 1922 v Brně, absolvoval tamní přírodovědeckou fakultu a roku 1949 obhájil doktorát přírodních věd. Celý život pak pracoval jako botanik a rostlinný fyziolog ve vědeckých ústavech Československé akademie věd (např. Botanický ústav v Brně). Fotografii se věnoval již od mládí, ale zásadní vliv na něj mělo setkání s přírodovědcem profesorem Vladimírem Úlehlou, který byl i uznávaným znalcem a propagátorem moravské lidové písně (film Mizející svět z roku 1932 a posmrtně vydaná kniha Živá píseň, 1949). U obou se prolínalo exaktní vědecké bádání s nadstandardní citlivostí k přírodním a krajinným dějům, jejichž nedílnou součástí byl i sám člověk, jak v harmonii s nimi, tak i v pozici opačné. Podmanění přírody, vnímání jejího bohatství jen jako (zdánlivě) nevyčerpatelného zdroje lidských potřeb, se však v druhé polovině 20. století stávalo stále větším problémem. Uvědomoval si to i Miloš Spurný. Fotografoval krajinné partie z pozice geomorfologie, hledal jejich typologické charakteristiky. Vztah přírody, krajiny a civilizace se časem ukázal jako vztah nerovný, člověkem vyvedený z rovnováhy.

Nejčastěji používal širokoúhlý fotoaparát vlastní konstrukce, který mu umožňoval maximální soustředění na krajinný motiv. Prováděl také montáže více snímků, někdy jen dvou, jindy většího množství. Fotografie z padesátých a šedesátých let nás uvádějí do krajin, které byly buď nedotčené, nebo citlivě kultivovány mnoha generacemi hospodářů. Každý úzký proužek pole byl oset jinou plodinou. Do polí ještě nevjely traktory s pluhy, aby vše sjednotily do nekonečných družstevních lánů.

Proměny krajiny autor dokumentoval s věrností válečného zpravodaje. Jako by snímal „pole válečná“, kde nad přírodou (zdánlivě) vítězí, v duchu dobového hesla „boje o zrno“, síla socialistického hospodaření. Již v roce 1967 ale Spurný publikoval tato znepokojující slova: „V jedné generaci mění se dnes více než dříve za staletí. Tento hektický dynamismus proměňuje naši zemi v jedinou továrnu na lidský blahobyt, energetiku, potravu a bydlení.“

Zvláštní pozornost věnoval ve filmových dokumentech také jižní Moravě, zejména kraji pod Pálavou a řece Dyji (Sbohem staré řeky, 1973). V té době se už zcela ztotožňoval s myšlenkami krajinné ekologie, jak dokládají jeho tehdejší výstavy a filmové projekce. Miloš Spurný zemřel 20. července 1979 v Brně.

Jan Mlčoch

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Výstava se koná ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, veškeré exponáty jsou z jeho sbírkových fondů.

Připravili: Jan Mlčoch a Jitka Štětková.