Národní zemědělské muzeum, s. p. o.

Čirok zrnový

Čirok zrnový (Sorghum bicolor (L.) MOENCH)

Třída: jednoděložné

Čeleď: lipnicovité

Rod: čirok

Čiroky jsou teplomilné na vodu nenáročné rostliny a dokáží růst i v podmínkách, kde se již ostatním obilninám nedaří, včetně zasolených půd. Pocházejí z Afriky, odkud se postupně rozšířily do teplých a suchých oblastí všech kontinentů.

Kvalitou složení se čirok příliš neodlišuje od rýže. Zrno se používá zejména k přípravě chleba a kaší, pro výrobu sirupů, cukrovinek, lihu, lihových nápojů a piva, protože snadno a rychle kvasí. Je také vhodný pro dietu při celiakii. Seno, zelená píce a siláž čiroku jsou velmi cenná a výživná krmiva pro dobytek. Krmivo z čirokového zrní se krmnou hodnotou podobá kukuřici. Mezi významné pěstitele čiroku patří Indie a USA, z afrického kontinentu jsou největšími producenty Nigérie a Sudán. V České republice se odrůdy a hybridy čiroku zatím využívají především jako krmivo a na výrobu bioplynu.

Botanická charakteristika Rod Sorghum zahrnuje řadu druhů i víceletých, převážně planě rostoucích v subtropických a tropických oblastech. Morfologická stavba všech čiroků je velmi podobná. Květenství a některé biologické a fyziologické vlastnosti je přibližují prosu, vegetativní orgány a kořenová soustava jsou podobné kukuřici.

 

Podle účelu pěstování lze čirok dělit do čtyř skupin:

Zrnový čirok – pěstuje se hlavně v Africe a Asii na chudých a často erozí ohrožených půdách. Obilky se konzumují rozemleté na mouku nebo krupici. Připravují se z nich kašovité pokrmy nebo pečivo. Lze je však také zkrmovat, jak bývá běžné v Austrálii a USA.

Cukrový čirok – vnějším vzhledem se podobá čiroku zrnovému, ale je vyšší. Má význam jako krmná plodina, ale využívá se i v potravinářském průmyslu. Stébla dorůstají 2–5 m a obsahují šťávy, ze kterých se vyrábějí zahuštěné sirupy, které slouží k výrobě cukrovinek nebo se zkvašují na alkohol. Používá se také jako krmivo.

Technický metlový čirok – vyznačuje se pružnou latou se zkrácenou střední osou a velmi dlouhými postranními větvemi, které dorůstají až do délky 0,8 m. Vyrábějí se z ní kartáče „rýžáky“, štětky a košťata. Zrno jako vedlejší produkt se zkrmuje.

Čirok sudánský (sudánská tráva) – je rozšířenou pícninou, která poskytuje až čtyři seče ročně. Nevýhodou je, že zejména mladé rostliny obsahují v zelené hmotě glykosid durin, ze kterého se rozkladem uvolňuje kyanovodík. Hospodářská zvířata je proto třeba přivykat a obsah sudánské trávy v krmné dávce postupně zvyšovat.

 

> zpět na stránku Co roste na poli