Národní zemědělské muzeum, s. p. o.

Cukrová řepa – řepa obecná (Beta vulgaris L.)

Třída: dvouděložné

Čeleď: laskavcovité

Rod: řepa

Jako krmivo se cukrová řepa pěstovala již v antických dobách a začátky výroby cukru z cukrové řepy spadají do 16. století. Skutečným impulsem k masové výrobě cukru byly ale až napoleonské války. Tehdejší blokáda námořních cest zamezila dovozu v té době již známého třtinového cukru ze zámoří a obchodníci byli nuceni hledat alternativu. Na území Francie tak došlo k nebývalému rozmachu výroby cukru z do té doby pouze okrajově využívané řepy. Že se jednalo o úspěšný byznys, potvrzuje i 500 cukrovarů, které se v roce 1837 po ukončení napoleonských válek (1815) na území Francie nacházely. Ke konci století pak převzalo vedení ve výrobě řepného cukru Německo, které se stalo největším producentem cukrové řepy na světě.

V České republice má pěstování cukrové řepy dlouhou tradici. V období první republiky představovala cukrová řepa jednu z nejvýznamnějších složek národního hospodářství. Největší slávy dosáhlo české cukrovarnictví mezi světovými válkami, kdy patřilo mezi tři největší producenty cukru v Evropě. Dnes se cukrová řepa pěstuje na přibližně 63 tis. hektarech (2000 – 2017), s průměrnou roční produkcí přibližně 3,5 mil. tun. Sklizené bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu, pro výrobu lihu a omezeně jako krmivo pro hospodářská zvířata. 

Cukrová řepa je stejně jako brambor velice náročná na živiny dodané do půdy a s dalšími širokořádkými okopaninami patří mezi erozně nebezpečné plodiny. 

> zpět na stránku Co roste na poli