Národní zemědělské muzeum, s. p. o.

Hrách setý (Pisum sativum L.)

Třída: dvouděložné

Čeleď: bobovité

Rod: hrách

Hrách setý je v Evropě znám z období neolitu a jeho původ není zcela potvrzen – pravděpodobně pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie. Jedno je však jisté, už na počátku letopočtu ho pěstovali Římané a při svých vojenských výpravách jej rozšiřovali i do krajů severně od Alp. Jíst nezralá sladká semena hrášku začali jako první Holanďané a ještě v 17. a 18. století byl hrách dostupný pouze vyšším vrstvám jako pamlsek labužníků. Teprve v 19. století se stal levnou luštěninou. U nás se například s oblibou konzumovala hrachová pučálka, což byl naklíčený opražený hrách, který se připravoval o Velikonocích na Škaredou středu.

Hrách setý je jednoletá, popínavá rostlina, která v přírodě planě vůbec neroste. Pěstuje se především pro semena s vysokým obsahem bílkovin, jejichž skladba je příznivější než u obilovin, neboť má více esenciálních aminokyselin, vyšší obsah vitaminů i minerálních látek. V krmivářském průmyslu je u nás zatím hrách nedoceněn a značná část vypěstovaného hrachu se vyváží. Pro lidskou výživu se spotřebuje méně než 10 % produkce.

V pícninářství se využívá převážně hrách setý rolní (peluška), a to jako zelené krmení nebo k výrobě siláží. Stejně jako u ostatních zástupců bobovitých je hrách schopen vázat 150 až 200 kg N₂/ha za rok díky symbiotickými bakteriím rodu Rhizobium, navíc dokáže přijímat živiny i z obtížněji přijatelných forem. Díky svým fytosanitárním účinkům je velmi vhodným přerušovačem v osevním postupu s vysokým zastoupením obilovin.

> zpět na stránku Co roste na poli