Areál Kačina

Národní zemědělské muzeum na Kačině založilo sad krajových a starých odrůd ovoce. 

Výsadbě předcházelo studium staré ovocnářské literatury a regionální literatury z přelomu 19. a 20. století. Zásluhou tehdejšího okresního hejtmana J. Pecky byly zmapovány odrůdy ovoce rostoucí na Kutnohorsku k roku 1910 a nalezeny byly i informace o sortimentu odrůd rostoucích na Kutnohorsku v meziválečném období. Souběžně probíhal průzkum archivních fondů týkajících se ovocnářství na Kutnohorsku a na bývalých Chotkovských panstvích (NZM Kačina leží na bývalém Novodvorském panství patřícím Chotkům)  a především terénní mapování. Jejich výsledkem bylo zachycení torz bývalých sadů v širším okolí Kutné Hory. V nich byly za pomocí ČSOP určeny jednotlivé odrůdy ovoce.

Následně byly vyhledány zahradnické a školkařské firmy věnující se starým odrůdám a odrůdy, které jsou dodnes ještě množeny,  byly objednány. Zde se vyskytla obtíž. Ani zahradnické firmy, ani samotný výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích neměl některé požadované odrůdy, a proto jsme museli, ač neradi, přistoupit k nákupu disponibilních starých odrůd s tím, že je přeroubujeme. Na podzim proběhla výsadba 99 kusů ovocných dřevin v lokalitě Na Spálené v odlehlé části zámeckého parku na Kačině, která byla již za Chotků hospodářsky využívána. Dále ze stromů nalezených při mapování a z genofondových ploch ovocných dřevin ČSOP na Kutnohorsku byly opatřeny rouby odrůd, které bychom měli rádi v muzejním sadu. Ty pak byly uloženy ve sklepě zámku v písku a následující jaro byly naroubovány na vybrané stromky vysázené v sadu. Současně byl v sadu proveden podsev travinami, takže zde vznikne druhově bohatá květnatá louka.

V současnosti má sad 99 stromků – vysokokmenů opatřených dvojitou chráničkou proti okusu zvěří, a do budoucna počítáme s jeho rozšířením. Rostou zde základní čtyři druhy ovoce, tj. jablka, hrušně, švestky a třešně. Z odrůd jsou zde zastoupeny jak staré české a moravské odrůdy jako je Panenské jablko či Moravská jadernička, tak staré odrůdy cizí jako je hruška Čáslavka pravá, původně francouzská odrůda ze 17. století, která se rozšířila nejprve na Čáslavku a zde dostala české jméno.

Zajímavostí této odrůdy je to, že téměř století byla považována za vyhynulou a teprve předloni byla znovu nalezena v Sasku a následně i v Českém středohoří a jeden strom byl dohledán i nedaleko Kačiny. V sadu je zastoupena i typicky krajová odrůda hrušky Křesetické pojmenované podle vesnice Křesetice u Kutné Hory, kde byla nalezena v polovině 19. století. Další krajovou odrůdou je např. švestka Babče. Krajové odrůdy lze v terénu nalézt dodnes. Příkladem může být dosud bezejmenná třešeň od samoty Májovka u Bykáně, nalezená v roce 2018, která byla ČSOP popsána a zanesena do databáze starých a krajových odrůd ovoce.

Na jaře 2021 byla v sadu vyseta květnatá louka.

Do budoucna k sadu přibude i replika staré sušárny na ovoce a výpěstky ze sadu budou využívány muzeem k prezentaci starých a krajových odrůd ovoce a výrobků z nich.