Tiskové zprávy Národního zemědělského muzea 2019

Masky a maškary jsou vítány! Národní zemědělské muzeum opět chystá masopustní program

21. února 2019

V sobotu 2. března od 10 hodin se v Národním zemědělském muzeu již po šesté chystá zajímavý masopustní program. Na účastníky Letenského masopustu čekají ukázky lidových tanců, výstava masek a fotografií, dopolední hra pro děti, divadelní pohádky nebo třeba drátenický workshop. Nebude chybět občerstvení a živá hudba.

Doprovodný program Letenského masopustu začíná v Národním zemědělském muzeu už v 10 hodin dopoledne hrou pro děti Ztratilo se zvíře. Nejmenší návštěvníci si vyzkouší svou mušku i rychlost, hledání stop a poznávání zvěře. Celá hra probíhá přímo na muzejním dvoře. Masopustní průvod do muzea zavítá po 13. hodině a všechny maškary mají vstup do muzea zdarma. Od 13.15 mohou účastníci průvodu zhlédnout lidové tance folklorního spolku Bejvávalo a od 14 hodin budou připraveny tři pohádky – Z tajného deníku Smolíčka Pé, Pohádky pana Pohádky, vycházející ze známých příběhů O Budulínkovi a O Červené Karkulce, a Tak trochu masopustní pohádka. Poté následuje odsouzení, symbolické zahubení a oplakávání Bakcha. Na návštěvníky během soboty čeká také drátenický workshop, který je součástí výstavy Dráteník na vsi, výstava Barbory Bálkové – Masky a výstava fotografií z minulých Letenských masopustů. Svoji tvorbu kostýmů a masek představí i studenti střední oděvní školy. O hudební doprovod akce se postarají flašinetář, harmonikář a další muzikanti. Na dvoře muzea se účastníci mohou zastavit u stánků s občerstvením. „Rádi se zapojujeme do akcí na Praze 7, obzvláště jde-li o staročeskou tradici masopustních oslav. Každý rok se snažíme vymyslet pro návštěvníky něco nového, tentokrát je to zejména hra pro malé holky a kluky na dvoře muzea nebo drátenická dílna,“ říká náměstek generálního ředitele Jiří Houdek.

Masopust býval tradičně nevýznamnější předjarní slavností. Oblíbené období začínalo po Třech králích, tedy 6. ledna, kdy se zejména na venkově konaly zabíjačky, tancovačky a svatby, a trvalo až do začátku velikonočního půstu. Hlavní oslavy se soustředily na poslední tři dny a období vyvrcholilo o masopustním úterý před Popeleční středou rozvernými obchůzkami maškar, které dostávaly pohoštění, nejčastěji smažené koblihy, šišky, slaninu a alkohol. V úterý byl také odsouzen symbol masopustní poživačnosti – někde jím byl Bakchus, jinde Masopust v strakatém kostýmu, případně Pohřebenář ve slaměném oděvu, někde také kůň, případně basa. Pochování basy symbolizovalo počátek půstu, který mimo konzumace masitých pokrmů zakazoval muziky a tancovačky. Popeleční středou tak začínal čtyřicetidenní půst, který skončil až o Velikonocích. A jaké masky patřily k masopustu? Zejména Medvěd, Kobyla, Kozel, Beran, Smrtka, Ženich s nevěstou, Cikánka, Laufr, Šašek, Turek, Žid, Kominík, Kohout, Čáp a mnohé další.

Letenský masopustní průvod začíná na Strossmayerově náměstí v 10.30, maškary pak obcházejí kulturní instituce, kde je čeká pohoštění i kulturní program. Kromě Národního zemědělského muzea zavítají také do Národního technického muzea, Vodárenské věže, Muzea kávy a Galerie Scarabeus. Do uvedených institucí mají maškary vstup zdarma a je pro ně připraven program.

Akce se koná pod záštitou starosty MČ Praha 7 Jana Čižinského.

Bližší informace o programu Letenského masopustu: Kateřina Ebelová, 603 552 758, scarabeus@galeriescarabeus.cz, facebook.com/letenskymasopust

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze další pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. V pražské budově jsou k vidění expozice Zemědělství, Jede traktor, Rybářství, Myslivost, Voda v krajině, Gastronomie, Laboratoř ticha či Život – střešní  zahrada. Prostor pro zdokonalování kulinářských dovedností nabízí gastrostudio, kde probíhají kurzy vaření a workshopy pro veřejnost. Výstava Největší objev představuje fenomén zemědělství ve 100 předmětech, které reprezentují milníky v historii zemědělství a dokládají jeho význam pro lidstvo.