Tiskové zprávy Národního zemědělského muzea 2018

Národní zemědělské muzeum Ohrada zve na Vorařský den

23. srpna 2018

V sobotu 1. září od 9 do 17 hodin pořádá Národní zemědělské muzeum Ohrada Vorařský den. Cílem je připomenout zaniklé způsoby přepravy na vodních tocích, které měly v našich zemích dlouholetou tradici. Návštěvníky čekají tematické sbírkové předměty, historické fotografie, odborné přednášky, soutěže a hry a projekce filmů.

Zaniklé řemeslo plavení pramenů vorů je hluboko zapsané v historii jihočeské krajiny.  Národní zemědělské muzeum Ohrada ve spolupráci se spolkem Vltavan připravilo na poslední prázdninovou sobotu celodenní program pro malé i velké. Na nádvoří muzea bude vonět dřevo v ukázkách dřevosochání i v různých hrách a soutěžích, k vidění budou staré historické fotografie voroplavby na našich řekách, odborní pracovníci představí tematické sbírkové předměty z depozitářů muzea. Připravena je i přednáška o historii voroplavby s projekcí filmu Poslední vor z roku 1971. Návštěvníci se tak na celý den ocitnou v dávno zaniklém světě vltavských a otavských plavců. “Chceme oslavit vorařskou tradici a připomenout si dávný pestrý život u řeky Vltavy, život lidí od vody. Přijďte k nám do muzea na Vorařský den zakončit prázdniny zábavou i poučením,” zve k návštěvě ředitel Národního zemědělského muzea Ohrada Jiří Houdek.

Vorařství patřilo mezi vážená a uznávaná, ale i nebezpečná povolání. V českých a moravských zemích se plavilo hlavně na jihočeských tocích. Voroplavba byla sezonním způsobem přepravy převážně dřeva, ale i osob, soli, piva a jiných komodit po tocích. Pro oblast jižních Čech byla charakteristická též přeprava živých ryb. K tomu sloužil vor nebo vorová tabule vytvořená ze svázaných klád. Plavbu na voru provázel osobitý folklor. Nedaleko od loveckého zámku protékající řeka Vltava byla s vorařstvím pevně svázána. Podmínky pro její využití  byly velmi vhodné, zejména dostatečný průtok vody, stejně jako rozsáhlé možnosti těžby dřeva v okolních lesích.

V programu vorařského dne bude zahrnuta přenáška přibližující život vorařů a stavění vorů,  dále i projekce historických fotografií s doprovodným slovem Plavali plavci a projekce filmů Poslední vor a Vltava – stará a nová řeka Josefa Krčka. Film zachycuje Vltavu od pramenů až po soutok s Labem u Mělníka. Unikátní záběry byly pořízeny autorem z kajaku, na kterém plul z Českých Budějovic až do Prahy. Druhá část filmu plynule navazuje vyprávěním pamětníků a posledního žijícího voraře pana Václava Husy, rodáka z Hladné. Nádvoří loveckého zámku oživí výstava historických fotografií Zem voní lesem. Vorařství bylo sezonní řemeslo, v zimě se plavci věnovali jiným činnostem. A právě toto vedlo organizátory Vorařského dne k myšlence představit zapomenutá a zanikající řemesla a formou ukázek je připomenout veřejnosti. Pozvaní řemeslníci předvedou vázání provazů, drátkování keramiky, práci na tkalcovském stavu, předení vlny na kolovrátku, ukázky kovářství, dřevořezby a dřevosochání či výroby šindelů. Nelze opomenout ani ukázky plaveckých nástrojů a předmětů. V programu Vorařského dne nebudou chybět ani poznávací hry, soutěže a výtvarné dílny pro děti i dospělé. Atmosféru akci dodá vorařskými písněmi kapela Třehusk.

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze také další čtyři pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada je nejstarším loveckým muzeem v Evropě. První muzejní sbírky loveckých trofejí a vycpanin zde byly umístěny již v roce 1842. Unikátem je Sallačova sbírka několika set exponátů paroží a souroží. Barokní zámek Ohrada nabízí také působivé interiéry, zejména hodovní sál vyzdobený barokními loveckými motivy a nábytkem z paroží. Každý rok připravuje muzeum několik výstav tematicky souvisejících se zaměřením pobočky.